Potřebujeme probiotika?

Máme brát probiotika? A potřebujeme je vůbec brát? V jaké dávce máme brát probiotika? Která probiotika máme brát? To jsou otázky, které dostávám v gastroenterologické ordinaci nebo při konzultacích k analýzám prvků ve vlasech.

Bakteriální mikroflóra v lidském organismu

Oblast mikroflóry v lidském organismu je v poslední době velmi diskutována. Je to zajímavá oblast vědeckého výzkumu i praktického použití. Uvádí se, že každý z nás má svou specifickou bakteriální mikroflóru, takže bychom ji dokonce mohli využít i k identifikaci jednotlivého člověka.

Dělají se výzkumy tzv. bakteriální stopy. Každý člověk zanechává v místech, kde se vyskytuje, bakteriální stopu – pozůstatky svých bakterií. Tato bakteriální stopa by se zřejmě dala využít k identifikaci člověka, pokud na daném místě nezanechá nějaké své buňky, ze kterých by se dala určit DNA.

Střevní mikrobiota

V tomto článku nás zajímá hlavně střevní mikroflóra neboli střevní mikrobiota. Opět je to velmi zajímavá oblast vědeckého výzkumu, ale i praktického použití v léčbě některých nemocí, a také byznysu s doplňky stravy.

Střevní mikrobiota se uplatňuje při látkové přeměně v našem těle. Každý z nás má kolem tisíce druhů střevních bakterií, které žijí v rovnováze jednak mezi sebou, jednak s námi. Pomáhají našemu metabolismu, vytvářejí některé látky, které potřebujeme pro látkovou přeměnu, ale také látky, které například působí na náš mozek a ovlivňují naši náladu.

Je tedy důležité, aby střevní bakterie žily v rovnováze mezi sebou i s námi.

Problematika střevní mikrobioty je velmi široká a tento článek může poskytnout jen stručný osobní pohled na věc, a to ještě jen ryze současný, protože celá oblast se velmi rychle rozvíjí. Za pár let, možná už za pár měsíců můžu mít jiný názor, protože se mohou objevit nějaké jiné vědecky prokázané skutečnosti.

Pokud je člověk zdravý, žije se svými střevními bakteriemi v rovnováze. Střevní mikrobiota je tedy v dobrém stavu. Nejsem přesvědčen o tom, že bychom měli preventivně podávat každému člověku nějaká probiotika.

Probiotika a prebiotika

V oblasti doplňků stravy se střevní mikrobioty týkají dva druhy suplementů.

Jednak jsou to probiotika. To jsou živé bakteriální kmeny, které s námi žijí v symbióze a které touto cestou můžeme dodávat do našeho střeva.

Dalším druhem jsou prebiotika, což jsou živiny pro baktérie, například rozpustná vláknina.

Budeme se zabývat hlavně probiotiky.

Podávání probiotik má smysl hlavně tehdy, kdy dojde k narušení rovnováhy ve střevní mikrobiotě. Může být vyvolána nějakou střevní infekcí nebo léčbou antibiotiky, potravinovou nákazou nebo dietní chybou, je popisována účinnost u cestovatelských průjmů. Probiotika mohou být účinná u některých osob s dráždivým tračníkem, používají se v léčbě nespecifických střevních zánětů, jako je ulcerózní kolitida.

Fekální transplantace

Pro zajímavost: v gastroenterologii se dnes používá fekální transplantace, což je dodání živých bakterií od zdravého dárce do střeva nemocného člověka. Používá se například v léčbě clostridiové kolitidy, což je zánět tlustého střeva vyvolaný bakteriemi se jménem Clostridie.

Tento zánět se léčí velmi silnými antibiotika a často je následně potřeba obnovit střevní mikrobiotu. Provádí se to tak, že se vezme stolici od zdravého člověka, nejlépe od příbuzné osoby dotyčného pacienta, udělá se z ní filtrovaný roztok, který se vpraví pomocí endoskopu a hadičky do tenkého nebo tlustého střeva pacienta.

Podávání probiotik

Fekální transplantace ukazuje na důležitost střevní mikrobioty. Na druhou stranu mi to ukazuje na to, že pokud je člověk zdravý, nepotřebuje dodávat další střevní baktérie, tak jako si nedodáváme buňky zdravých lidských orgánů – svalů, ledvin, jater apod.

Jiná situace je u nemocných, kde je narušena rovnováha střevní mikrobioty.

Můj názor je, že pokud budeme brát probiotika, měli bychom brát výrobky s co největším počtem bakteriálních kmenů. Dnes se vyrábějí probiotika, která obsahují i 8, 10 nebo 14 bakteriálních kmenů.

V jedné denní dávce by mělo být dostatečné množství bakterií – kolem 10 miliard.

U některých pacientů se však osvědčila i probiotika s jedním bakteriálním kmenem, ale s dostatečným množstvím bakterií.

Probiotika patří tedy spíše do oblasti léčby než do oblasti prevence.

Souhrn.

1. Bakteriální mikroflóra je pro nás velmi důležitá.
2. Výzkum střevní mikrobioty se bude určitě dále rozvíjet a bude přinášet další poznatky.
3. Na základě současných poznatků bychom měli brát probiotika spíše cíleně jako léky ne preventivně jako například vitaminy.
4. Neměli bychom je podávat každému člověku, ale tam, kde jsou nějaké střevní problémy, event. by mohla pomoci při problémech s imunitou.
5. Probiotika bychom měli volit spíše ty s větším počtem bakteriálních kmenů, s dostatečným množstvím bakterií.
6. Při delším podávání bychom měli probiotika střídat.