Potřebujeme být vděční?

Potřebujeme být vděční?

Jsem přesvědčen o tom, že každý člověk (nebo alespoň většina lidí) chce být ve svém životě šťastný.

A jak už jsem psal v předchozích článcích, k tomu, abychom byli šťastní, si potřebujeme naplňovat své životní potřeby – biologické, psychologické, sociální a také spirituální. K tomu se také potřebujeme naučit odpouštět.

A pak se potřebujeme naučit ještě jednu schopnost – potřebujeme být vděčni. Potřebujeme se naučit být vděční, abychom mohli být ve svém životě spokojenější a šťastnější.

Vděčnost znamená, že ucítíme ve svém nitru ten pocit vděku za všechno, co máme, co jsme dostali. A někteří z nás se to opravdu potřebují naučit.

Vděčnost také znamená, že se naučíme říkat: „Děkuji.“ Za vše, co jsme dostali a co dostáváme.

Za co vlastně mám být vděčný?

Možná si říkáte: „A za co vlastně mám být vděčný?“

Naučme se být vděční svým rodičům za to, že tady jsme. Naučme se být vděční svému partnerovi za to, že je tady s námi, že to s námi už tak dlouho vydržel. Buďme vděčni svým dětem třeba jenom za to, že jsou, nebo za to, co nám dávají a přinášejí do našeho života. Teď nemám na mysli, co nám dávají hmotně, ale co nám dávají svou přítomností a svou láskou.

Naučme se být vděční za to, že žijeme v zemi, v jaké žijeme, že můžeme mít práci a že si můžeme vybrat, jestli budeme pracovat nebo ne, jestli budeme mít zaměstnání nebo budeme podnikat.

Možná si teď říkáte: „To je pěkné, ale já nemám práci, která by mě bavila.“ Tak si najděte práci, která vás bude bavit, nebo začněte podnikat.

Možná si říkáte: „Já nevím, v čem mám začít podnikat.“ Můžete se podívat na mé stránky o podnikání se zárukou a vzít to jako inspiraci. Máme možnost svobodné volby!

Buďme vděční pro lepší zdraví.

Buďme vděční. Přispěje to k naší duševní pohodě a také k lepšímu zdraví.

Já jsem třeba vděčný své ženě za to, že to se mnou vydržela tak dlouho.

Jsem vděčný svým rodičům, že mi dali to nejdůležitější do mého života, abych potom mohl svůj život samostatně prožít.

Jsem vděčný svým dětem za to, že jsou, za to, co pro nás všechno dělají a co pro nás znamenají.

Jsem vděčný za každý den, který prožiji. Ráno, když se probudím, poděkuji za to, že jsem se probudil do nového dne, protože to není úplnou samozřejmostí.  Večer jsem opět vděčný a poděkuji za to, že jsem ten den prožil.

Buďte vděční. Už jenom to, že čtete tento článek, znamená, že máte nějaký počítač nebo chytrý mobil, a můžete být za to vděční. To, že čtete, znamená, že máte zrak – buďte vděční za to, že vidíte. Buďte vděční za to, že můžete chodit.

I na vozíku byl vděčný.

Setkal jsem se s člověkem, který v mládí při gymnastickém cviku prodělal úraz. Stal se z něho paraplegik, což znamená, nemůže chodit, nemůže používat obě dolní končetiny. Stalo se mu to asi v 18 letech a já jsem se s ním potkal, když mu bylo 65.

A on mi řekl: „Jsem vděčný za to, že žiju, že jsem mohl najít své životní naplnění. Našel jsem si jinou životní dráhu, protože už jsem nemohl sportovat, ale jsem vděčný za to, že jsem mohl prožít svůj život, jak jsem ho prožil, a jsem vděčný za každý den, kdy žiju a můžu si užívat života a můžu dávat něco ze svého života ostatním lidem.“

Máme za co být vděční.

Máme za co být vděční, jenom si ten pocit vděčnosti v sobě naplňme.

Už jste zjistili, že pokud jste vděčni, pak jste i šťastnější?

Naučme se být vděční a dělejme něco pro zdraví.