Děláte věci, které vás naplňují?

Děláte ve svém životě věci, které vás naplňují, a děláte je tak, jak to cítíte, nebo děláte věci podle toho, jak to od vás očekávají vaši rodiče, vaše rodina nebo vaše okolí?

Nemám tím samozřejmě na mysli, že byste měli dělat věci, které se neslučují s pravidly společenského chování nebo které by byly v rozporu s etickými a morálními pravidly. Mám na mysli věci a činnosti, které běžně ve vašem životě děláte.

Uvedu příklad: „Můj děda byl horník, můj táta byl horník a já budu taky horník.“ Nebo: „Můj děda byl strojař, můj táta byl strojař, a já tedy také musím být strojař,“ a to bez ohledu na to, že by vás bavilo být profesionálním hudebníkem nebo tanečníkem.

Nebo třeba vystudujete pedagogickou školu a všichni od vás očekávají, že budete celý život učitelka, a vás by přitom bavilo být třeba kadeřnicí nebo kosmetičkou. Nebo se ve 40 letech stanete primářem oddělení a všichni od vás očekávají, že to budete dělat až do důchodu, pokud tedy nebudete stoupat po kariérním žebříčku ještě výš.

Všichni jsme tak trochu tlačeni do toho, abychom dělali věci, které od nás očekávají nejprve naši rodiče, později naše okolí. Bez ohledu na to, jestli nás to naplňuje nebo nenaplňuje. Navíc to, co by vás naplňovalo v 15 nebo 18 letech, vás nemusí naplňovat ve 40 nebo 60 letech.

Zamysleme se nad tím, jestli děláme věci a činnosti, které nás naplňují.

Nedávno jsem viděl film Teorie tygra, který měl přiměl k tomu, abych se zamyslel nejen nad tím, jestli dělám věci, které mě naplňují, ale – což je důležitější – jestli nevnucuji někomu svůj názor a nenutím někoho dělat věci, které necítí a které ho nenaplňují. Hlavně svoje nejbližší. Jestli třeba netlačím do něčeho manželku nebo své děti, jestli se je nesnažím přimět k tomu, aby dělaly věci, které je nenaplňují nebo ve kterým by se necítily dobře.

Domnívám se, že takto bychom se měli zamyslet všichni, protože náš život je příliš krátký na to, abychom dělali věci, které nás nebaví nebo které nás nenaplňují. Samozřejmě, že něco musíme dělat – potřebujeme se živit, potřebujeme platit složenky, potřebujeme nějak vydělávat peníze… Ale v určitých momentech máme možnost se rozhodnout, jestli budeme dělat ty aktivity, které nás naplňují.

Asi před 10 lety jsem četl článek o lékaři, který v 50 letech pověsil své lékařské řemeslo na hřebík a otevřel si čajovnu.  Všichni v jeho okolí se tomu divili. Jak je to možné, že nechal svého poslání? On říkal, že ho práce v čajovně naplňuje, že lékařské povolání už ho nenaplňuje a že práci v čajovně nyní cítí jako své poslání.

Myslím si, že se v našem životě vyvíjíme, že to, pro co jsme se rozhodli v 18 nebo 15 letech, nemusíme dělat celý život. Dnešní doba umožňuje, abychom dělali činnosti a věci, které nás naplňují.

Věřím, že budete ve svém životě dělat ty správné věci, které vás budou naplňovat. Možná už je děláte, a v tom případě je to skvělé a mám z toho radost. Nemusí to být jen ty činnosti, které vám vydělávají peníze.

Já třeba rád chodím na hory a do lesa. Vždy jsem byl učen, že se chodí po turisticky značených cestách, a očekával jsem od ostatních, že chodí jen po značených cestách. V poslední době jsem začal chodit i po neznačených lesních cestách a velmi mě to naplňuje. Nezanechávám po sobě plechovky a plastové láhve, ale užívám si klidu a přírodních krás, aniž bych potkával mnoho lidí. Nevydělává mi to peníze, ale bohatě mě to emočně naplňuje.

Naštěstí mám i práci, která mě naplňuje, a podnikatelské aktivity, které mě baví. Ale měl jsem období, kdy jsem se musel rozhodnout přestat dělat činnosti, které mě více stresovaly, než naplňovaly.

Dělejte činnosti a věci, které vás baví a naplňují. I to je totiž důležité pro naše zdraví, pro naši psychickou pohodu. Protože zdraví je definováno jako pocit fyzické, psychické a sociální pohody.

Takže dělejte věci a činnosti, které vás naplňují, dělejte něco pro své zdraví a zjednodušte si život díky lepšímu zdraví.