Druhé pravidlo anti-aging desatera – Doplňte do těla důležité látky

I když se budeme stravovat správně a podle zásad zdravé výživy, dokonce i když se budeme stravovat na základě genetického vyšetření, nemusí to znamenat, že v naší stravě budeme mít dostatečné množství všech biogenních prvků a vitaminů.

Pravděpodobně budeme mít v jídle dostatečné množství esenciálních (nezbytných) aminokyselin a možná také mastných kyselin (pokud jíme dostatečné množství ryb), ale zřejmě budeme mít nějaké nedostatky prvků a vitaminů.

Někteří lidé se zajímají o své zdraví a přemýšlejí, proč tomu tak je?

Nedávno jsem dostal email jako reakci na mé články na blogu:

Něco mi říká, že udržet si pevné zdraví by mohlo jít i bez bodykey by NUTRILITE. Ale třeba se mýlím. Praděda se dožil 90-ti let, prababička 89-ti, děda 90-ti a babička 88-mi a nikdy nekonzumovali NUTRILITE. Celý život z nich ani jeden nesportoval. Nekouřili, jen praděda fajfku. Tvrdý alkohol při každé oslavě, ale i během týdne, jenom ne v nějakých velkých dávkách. Žádné drogy.

Masem se cpali denně než si děda v 85-ti letech usmyslel, že se ze dne na den stane veganem. Mléka se mimochodem nedotknul od svého raného dětství. Čistou vodu nepili nikdy, to by se asi pozvraceli, takže tekutiny doplňovali výhradně 10-ti stupňovým pivem ohřátým na kamnech. Babi neustále pekla buchty, koláče či koblihy z bílé mouky, tuk z nich stříkal a cukr chroupal mezi zuby.

V životě nepozřeli jediný doplněk stravy. Ze syrové stravy pouze hlávkový salát a okurky, občas v zimě vlašské ořechy. Ostatní zelenina pouze kořenová, vařená ve formě vývaru s kusem předního hovězího. Jinak běžná česká kuchyně. Babi si občas od 30-ti dávala Pankreolan kvůli slinivce. Kdybych se takhle stravoval já, za pár měsíců či let bych ležel na pitevním stole.

Čím se to dá vysvětlit? Oblíbená je pohádka o genetice či psychice. Děda byl nervák, babička submisivní puťka. Tedy genetika? Rodiče dědy se vůbec nedožili vysokého věku. Pokud si vzpomínám cca kolem 65-70-ti. Babičky rodiče 90-ti a 88-mi. Jejich strava sestávala z 90-ti% z následujících potravin: Domácí pšenično – žitný chléb, máslo, sádlo, škvarky, brambory na loupačku, vývar z hovězí oháňky, kus hovězího se solí a chlebem,  hrách se zelím, buchty s mákem či povidly, vajíčka.  Děda byl z osmi dětí, 3 se dožily 90-95ti let, ostatní výrazně méně. Napovíte mi??? 

Otázkou genetiky se dnes nebudeme zabývat: Zkušenosti říkají, že v některých rodinách se dědí tendence k dlouhověkosti, ale je to trochu složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Některé informace, vlastnosti, nemoci, predispozice se přenášejí (dědí) dominantně, jiné recesivně, potřebovali bychom vědět, jestli určitá osoba vzhledem k určitému genu je homozygot či heterozygot atd….

Velký vliv na náš zdravotní stav a také na dosažení vysokého věku má zevní prostředí a zvláště naše strava. Trávicí ústrojí je systém s největším kontaktem se zevním prostředím! A tak jako je důležité, co jídlo obsahuje, jestli obsahuje nějaké toxické látky nebo těžké kovy, je také důležité, co neobsahuje. Tedy, které biogenní prvky a vitaminy v naší stravě chybí.

Málokdo má doma biochemickou laboratoř, ve které zjišťujete obsah mikroživin (prvků, vitaminů a fytonutrientů) v potravinách. Přitom podle výzkumů Hamburgské univerzity, zveřejněných v roce 2004, mají dnešní  jablka o 25% vitaminu B a o 96% vitaminu C méně než před 10 lety, dnešní rajčata a mrkev obsahují o 66% mědi a o 50% železa méně než před 10 lety. (Pozor! Jsou výzkumy starší více než deset let, dnešní situace je určitě horší!)

Díky dlouhodobému intenzivnímu zemědělskému hospodářství jsou půdy stále chudší a chudší. Nevím o žádném zemědělském podniku a žádném zahradnictví, které by do půdy dodávaly všechny stopové prvky, které potřebujeme pro optimální fungování našeho organizmu. A proto prvky jako selén, mangan, měď, hořčík a další chybí v potravinách, které konzumujeme.

Nedostatečný příjem vitaminů, biogenních prvků a antioxidantů nás ohrožuje na zdraví, podporuje vznik různých nemocí a zkracuje nám život.

Jestliže tedy nemáme dostatečné množství biogenních prvků a vitaminů v potravinách a jestliže je potřebujeme k tomu, abychom byli zdraví, výkonní a odolní vůči infekcím a volným radikálům, pak je potřebujeme dodávat formou doplňků stravy.

Jak ale máme zjistit, které doplňky stravy – biogenní prvky, vitaminy, antioxidanty máme brát zrovna my, když víme, že každý má svou individuální potřebu?

Nehodí se k tomu genetické vyšetření. Program Bodykey, který využívá vyšetření DNA, je určen k dosažení a udržení optimální hmotnosti, k určení poměrů mezi sacharidy, tuky a bílkovinami v naší stravě a jejich množství.

Nehodí se k tomu, ani běžné laboratorní vyšetření krve. V článku 5 fází nedostatku prvků nebo vitaminů ve stravě jsem vysvětlil, že vyšetřením krve nedostatek většiny stopových prvků můžeme zjistit až v klinické fázi a u některých z nich to nezjistíme ani v tomto stadiu.

Potřebujeme jiné metody. Velmi dobrou metodou ke zjištění, které prvky a vitaminy máme doplňovat je analýza prvků ve vlasech.

K suplementaci bychom měli používat co nejkvalitnější doplňky stravy, pokud je to možné, pak přírodní. Nejlépe takové, které jsou vyráběny formou koncentrátů nebo extraktů z rostlin. Pokud takový přípravek není na trhu k dispozici, dbáme na to, abychom kovové prvky podávali ve formě organických solí. Lépe se tak totiž vstřebávají než ve formě anorganických solí či oxidů.

Jestliže tedy chceme zůstat dlouhodobě zdraví a chceme zpomalovat stárnutí, měli bychom doplňovat potřebné prvky, vitaminy a další důležité látky formou kvalitních doplňků stravy, nejlépe na základě cíleného vyšetření – analýzy prvků ve vlasech.