Deváté pravidlo anti-aging desatera – Optimismus

Optimističtí lidé s pozitivním očekáváním se dožívají vyššího věku, jsou méně nemocní a uzdravují se rychleji, než pesimisté s negativním myšlením.

Pro mne jako pro introverta, jehož osobnost se skládá alespoň z 50% z melancholika, bylo dlouho toto pravidlo nejtěžší na pochopení a ještě těžší na realizaci.

Naštěstí jsem dostal příležitost využívat školící systém Dextera Yagera, ve kterém jsem postupně učil pozitivnímu myšlení a optimismu. A kniha Naučený optimismus profesora Martina Selligmana, zakladatele pozitivní psychologie, mi dodala důkazy a víru, že optimismu se dá naučit.

„Všechno v tvém životě se zlepší, když se ty zlepšíš. A nic se nezlepší, dokud se nezlepšíš ty.“ (Larry Winget)

Už jako mladý internista jsem na lůžkovém oddělení pozoroval, že optimističtí lidé s pozitivním očekáváním se uzdravují rychleji.

Jednou jsme během dvou dnů přijali na interní oddělení dvě starší pacientky s cévní mozkovou příhodou. Obě byly ochrnuté na stejnou polovinu těla, dostávaly stejnou léčbu. Za jednou chodila vnučka a s nadšením jí vypravovala o přípravách na svou svatbu a o tom, jak babičku chce mít na své svatbě, za druhou nikdo na návštěvu nechodil. První pacientka odešla z nemocnice po svých, druhá už neodešla.

Profesor Selligman mi pomohl pochopit, že být optimistou neznamená být od rána do večera „happy“ a dávat to všem okatě najevo, nevidět problémy nebo dělat, že nejsou. Takový člověk je spíše naivní než pozitivní.

Optimista vidí problémy, ale uvědomuje si, že každý problém v sobě skrývá řešení, a soustředí se na řešení problémů, na to, co může ovlivnit.

„Pesimista vidí potíže v každé příležitosti; optimista vidí příležitost v každé potíži.“   (Sir Winston Churchill)

Jestliže chceme dosáhnout úspěchu v jakékoliv oblasti, potřebujeme k tomu být silní ve 3 oblastech – sebedůvěra/sebeúcta, kontrola událostí a vytrvalost. Nejdůležitější je kontrola událostí. Co tím myslím? Jestliže se nám přihodí jakákoliv událost, máme jen dvě možnosti: 1. Mám to pod kontrolou, ovlivním to, 2. Nemám to pod kontrolou, neovlivním to. Ať už to můžeme ovlivnit nebo ne, situaci buď řešíme, nebo neřešíme.

Optimisté s pozitivním přístupem řeší věci, které mohou ovlivnit, a neřeší ty, které nemohou ovlivnit.

Pesimisté s negativním přístupem řeší věci, které nemohou ovlivnit, a neřeší ty, které mohou ovlivnit.

Velmi jednoduchý příklad: většina obyvatel má jedinou možnost, jak ovlivnit politiku – volby. Lidé s pozitivním přístupem jdou volit (řeší to, co mohou ovlivnit) a potom už to příliš neřeší. Lidé s negativním přístupem k volbám nejdou (neřeší to, co mohou ovlivnit) a potom celé 4 roky v hospodě či jinde řeší, jak všechno je špatně a jak by to mělo být jinak, i když už to nemohou ovlivnit.

„ Způsob, jakým myslíte, jak se chováte a co jíte, může ovlivnit váš život na dalších 30 až 50 let.“ (Deepak Chopra)

Pojďme ovlivňovat to, co ovlivnit můžeme: naše stravování, pohybovou aktivitu a další naše chování. Naučme se usmívat se, říkat „děkuji“ a „mám tě rád“, být vděční za každý prožitý den a ráno s úsměvem a radostným očekáváním vítat nový den. Radujme se z maličkostí a užívejme si života. Dá se to naučit!