Pohyb zlepšuje zdravotní stav i schopnosti mozku.

Šel jsem Divokým dolem ke hřebeni Jeseníků a přemýšlel jsem, proč mám stále lidem vysvětlovat, že je pro nás pohyb důležitý.

Před očima mi procházely řady pacientů, které mívám v ordinaci a kterým radím, že se mají pohybovat. Stačí, když dvakrát až třikrát týdně se půjdou na hodinu projít. Zlepší se jim zdravotní stav. Jednak se jim zlepší fyzická kondice, jednak mohou zhubnout nebo se třeba zbaví zácpy. Těch důvodů, proč se mají hýbat, je samozřejmě víc.

Většinou slýchávám: „Ale mně to nejde, já se nemůžu až tolik hýbat, já mám s tím pohybem problém.

Pohyb je přirozenou součástí našeho života.

Proč tomu tak je? Proč během života se nám pohyb nějak vytrácí z denního rozvrhu? Vždyť pohyb je přirozenou součástí našeho života.

Stačí se podívat na malé děti. Když k nám přijde naše dvouletá vnučka, běhá sama od sebe radostně o zahradě. Nikdo jí nemusí říkat, že se má hýbat, nikdo ji nemusí k pohybu nutit.

Děti zkrátka nějak přirozeně ví, že pohyb potřebují, mají ho rády a milují pohyb. Potom jim někdy ukážeme televizi, počítač nebo mobilní telefon. Některé to zaujme natolik, že se zapomenou hýbat. My se potřebujeme hýbat!

Z hřebene Jeseníků jsem šel dolů Velkým kotlem a potkal jsem paní, která všem lidem sebrala všechny výmluvy. Téměř až nahoře pod hřebenem jsem potkal asi sedmdesátiletou paní se dvěma francouzskými holemi! Celou trasu z Karlova Velkým kotlem vyšla o dvou francouzských holích! Je to asi 8 km do kopce s převýšením přes 700 m. A to se ještě nějak musí dostat zpět. Klobouk dolů!

Myslím, že nejdůležitější je rozhodnutí, že se budeme hýbat. Potom už to jde.

Pohyb je důležitý pro naše zdraví.  

Pohyb je důležitý nejen pro to, abychom si udrželi svou optimální hmotnost nebo abychom mohli zhubnout, ale také si udržíme své svaly v určité kondici.

Vědci před lety dělali studii s mladými lidmi, které uložili na lůžka a kteří měli jediný úkol – nesměli vstát z postele, museli ležet. Po třech nebo čtyřech týdnech museli studii přerušit, protože u těchto ležících mladých lidí se začínala projevovat výrazná atrofie svalů – svaly se začaly zmenšovat.

Protože se jednalo o mladé lidi, mohly jejich svaly poměrně brzy znovu nabýt své hmotnosti a své síly (správným stravováním a cvičením). Ale u starších lidí probíhá regenerace pomaleji, a proto potřebujeme ve starším věku více pohybu.

Ano je tomu tak. Přestože většina lidí se narůstajícím věkem pohybuje méně, ze zdravotního hlediska se právě s přibývajícími roky potřebujeme více pohybovat.

Pohyb je důležitý pro kvalitu mozkové činnosti.

Pohyb je důležitý i pro rozvoj a udržení schopností našeho mozku. Proběhla vědecká studie se staršími lidmi o vlivu fyzické aktivity na zdraví a mozkovou činností.

Pokud staří lidé pravidelně cvičili a hýbali se, zlepšovaly se jim jejich mozkové schopnosti. Zlepšila se jim paměť, logické myšlení i schopnost vyřešit některé hlavolamy.

Potřebujeme tedy pohyb nejen k rozvoji tělesného zdraví, ale i psychického.

Pohyb je důležitý pro vyrovnávání se se stresem.

Při pohybu také rozkládáme stresové hormony a vyrovnáváme se takto se stresem. Je to fyzická – aktivní relaxace, která výrazně přispívá ke zdraví a prodlužuje náš život.

Závěr.

Potřebujeme být fyzicky aktivní a čím jsme starší, tím potřebujeme pohyb více. Nemusí to být vrcholový či výkonnostní sport, stačí, když se půjdete dvakrát až třikrát týdně na hodinu projít rychlejším tempem. Pokud ještě občas dokážete i cvičit ve smyslu protahování a lehkého posilování, výrazně si zlepšíte svůj zdravotní stav.