Rád se učím od lidí, kteří mají výsledky. V poslední době se stále častěji učím od lidí, kteří jsou výrazně mladší než já, kteří mají výsledky a díky tomu, že byli naučitelní, mají i přes své mládí životní moudrost.
Začátkem června jsem byl na semináři, kde asi nám pětatřicetiletý řečník položil zajímavé otázky. Řekl, že každý člověk by si měl položit 5 důležitých otázek, o které bych se s vámi chtěl podělit.
Možná je to pro někoho zvláštní otázka, protože každý přece víme, co chceme. Ale já jsem si uvědomil, že si možná celý život klademe špatné otázky.
Malých dětí a mladých lidí se ptáme: „Čím bys chtěl v životě být?“ Místo toho, abychom se zeptali: „Jak chceš v životě žít?“ Protože ta druhá otázka je důležitější než to, čím by v životě chtěl být ve smyslu, jaké povolání bys chtěl vykonávat.
Je třeba si ujasnit, co v životě chceme. Určitě se nejedná jen o tu materiální stránku – jaký chceme mít dům, v jakém autě chceme jezdit. Ale je třeba si ujasnit, jaký život chceme žít, co chceme v životě dělat.
To je možná ještě důležitější otázka než ta první. Uvědomit si, proč to chceme. Nemůžeme si jen říci: „Chci pomáhat lidem.“ Ale proč chci pomáhat lidem? Co to znamená, co mi to přinese? Přinese mi to radost, že tomu druhému pomůžu? Nebo mi to přinese určité uspokojení, naplnění smyslu života? Každý z nás by si měl ujasnit své proč.
Měl jsem to štěstí, že jsem celý život vykonával práci lékaře. Jednak mě to bavilo, jednak mi to dalo určité uspokojení z pomoci druhým lidem a pomohlo mi to i naplnit smysl života. Ale na druhou stranu mi toto povolání nedalo něco, po čem jsem vždy toužil, a to je určitá časová svoboda. Dělat ty věci, které chci, v čase, kdy chci, a s lidmi, se kterými chci.
Jako zaměstnanec nemocnice se nemůžu svobodně rozhodnout, že tento týden pojedu na hory do Alp, protože je zrovna hezké počasí a mám na to chuť, protože je potřeba zajistit chod oddělení a nedostanu dovolenou. Třeba proto, že zrovna jiný kolega je na dovolené, nebo jen proto, že té dovolené nemám tolik. Takže zatím postrádám v životě časovou svobodu a možnost dělat to, co chci dělat, v čase, kdy já chci to dělat, a s kým to chci dělat.
Je třeba si ujasnit nejen to, co chcete, ale také proč to chcete.
Už jsem popsal, že moje zaměstnání v nemocnici není ten správný prostředek, jak se dostat k některým věcem, které v životě chci. Je třeba si ujasnit ten správný dopravní prostředek a najít si ho.
Pokud nemáte to, co chcete a nemáte ten správný dopravní prostředek, pak je potřeba ho hledat.
Pokud si neujasníme, jaké jsou ty naše překážky, nemůžeme je ani překonat. Potřebujeme si napsat, co mi chybí, co neumím, co se potřebuji naučit, jakou mám překážku k tomu, abych mohl dostat, co chci. Ujasnit si to a pak můžu zjišťovat, jak můžu překážku překonat, jak a od koho si můžu nechat pomoci, abych překážku překonal.
Každý z nás chce být v životě úspěšný a každý z nás má jiné měřítko úspěchu.
Dám příklady ze cvičení a sportu:
Každý z nás má jiné měřítko úspěchu a je potřeba si to své měřítko ujasnit.
Každý člověk by si měl položit 5 důležitých otázek, aby dělal v životě to, co opravdu chce a co bude dávat jeho životu smysl:
Stojí za to, aby si člověk odpověděl na tyto otázky bez ohledu na věk. Podle statistik má šedesátiletý člověk pravděpodobnost nejméně 80%, že se dožije 80 let a vyššího věku. Takže i lidé v mém věku mají možnost prožít smysluplnou část svého života a mohou si klást těchto 5 otázek.
Pokud víte, co a proč chcete, ale nemáte dopravní prostředek, jak se k tomu dostat, podívejte se na mé stránky www.podnikamesezarukou.cz. Je tam popsán dopravní prostředek, který využívám k naplnění smyslu života a dosažení časové svobody.