Taky rádi oslavujete?

Taky rádi oslavujete?  Naučil jsem se, že musíme oslavovat i malá vítězství, abychom pak mohli oslavovat ta velká. Naopak nemám rád takové ty běžné oslavy se spoustou jídla a pití, při kterých se vedou nesmyslné řeči.

Protože jsem letos slavil šedesátiny, pozval jsem své spolupracovníky na netradiční oslavu – na oběd na chatě Švýcárna, která se nachází uprostřed mých oblíbených Jeseníků, nedaleko nejvyššího vrcholu Praděd.  Šli jsme pěšky z Videl kolem Střední Opavy a všichni zúčastnění byli nadšeni zdejší přírodou stejně jako já.

Rád chodím do Jeseníků relaxovat. Je tady nádherné prostředí a taky tady lépe pochopíte, že před sežráním medvědem jsme se mohli zachránit buď bojem, nebo útěkem. Pokud ještě nevíte, o čem je řeč, pak mluvím o tom, že se musíme naučit relaxovat, abychom mohli rozkládat stresové hormony.

Jakýkoliv stresový podnět v nás totiž vyvolává hormonální reakci, která nás připravuje na boj nebo na útěk.

Když jsme v lese potkali toho medvěda, znamenalo to pro vás ohrožení na životě.  Jediná možnost, jak jsme si mohli zachránit život, byla bojovat s medvědem nebo utéci.

Když na nás dnes působí jakýkoliv stresový podnět, posílá mozek nadledvinám signál „vidím medvěda“ (mám stres) a nadledviny začnou tvořit stresové hormony.  Ty se dostanou do krevního oběhu a v nás to vyvolá zrychlení krevního oběhu – rozbuší se nám srdce, potom se zvýší krevní tlak, zlepší se prokrvení svalů a zvýší se svalové napětí. A my jsme připraveni do akce – bojovat nebo utíkat.

Když jsme bojovali s medvědem nebo jsme utíkali, stresové hormony se rozkládaly. A pokud jsme vyhráli – zabili jsme medvěda nebo jsme si život zachránili útěkem, uvolnily se v mozku endorfiny a nás zaplavil pocit radosti.

Pokud dnes reagujete na stres tak, jak by si váš organizmus přál, pak z toho máte radost.  To, co děláme běžně, je, že reagujeme společensky správně. To znamená, že v jakékoliv konfliktní situaci druhou osobu obvykle nepraštíme, ani se nemůžeme 3 km proběhnout. Prostě to musíme vyřešit společensky správně.

Ale hormony se vytvořily a my je nerozkládáme. Pokud je necháme působit dlouhodobě, pak v nás vyvolávají tzv. civilizační choroby.  To nemusí být jenom vysoký krevní tlak, cukrovka a ateroskleróza, ale mohou to být také různé chronické záněty – například trávicího ústrojí, kloubů, štítné žlázy, nebo také syndrom chronické únavy.

Proto se potřebujeme naučit rozkládat stresové hormony, a to se děje v procesu relaxace.

Relaxace musí mít dvě formy.

Za prvé musíme mít určitou fyzickou aktivitu – musíme hormony vyběhat nebo vymlátit. Najděte si během týdne alespoň dvakrát jednu hodinu vytrvalostní fyzické aktivity, která vám dělá radost, a dělejte to po celý život.

Za druhé se musíme naučit relaxovat klidově – klidová, pasivní relaxace. Naučit se jakoby vypnout mozek. Existuje mnoho možností, jak klidově relaxovat.  Můžeme využívat různé formy meditace, Silvovu metodu, autogenní trénink či jiné metody využití hladiny alfa, já učím své klienty tzv. léčebnou představivost. Důležité je, abychom klidovou relaxaci prováděli pravidelně, nejlépe každý den. Stačí 15 minut, ale potřebujeme to dělat.

Takže si najděte fyzickou aktivitu, která vás bude bavit, a naučte se relaxovat klidově každý den 10-20 minut. Budete si rozkládat stresové hormony, prodloužíte si život a zlepšíte si zdraví.