Co mi nejvíce pomohlo ke správnému zhubnutí

Slávek na Roháčích

Musím to říci hned na začátku a potom to vysvětlím.

To, co mi nejvíce pomohlo ke správnému a zdravému zhubnutí bylo

1.poznání, že obezita se nedědí, ale že je nám geneticky dáno, jestli více přibýváme na hmotnosti po sacharidech nebo po tucích,

2.pochopení, že je správné, když změním své názory na správný způsob stravování na základě nejnovějších vědeckých poznatků, i když jsem téměř 15 let učil a přednášel něco jiného,

3.napojení se na program kontroly hmotnosti na základě genetického vyšetření, který mi nabídl nejen stravovací a cvičební program, ale také zpětnou kontrolu – nejen co do počtu přijaté energie, ale také přijatých živin ve správných poměrech (bílkoviny – sacharidy – tuky) a mikroživin (biogenní prvky a vitaminy).

Od mala jsem patřil mezi ty „dobře živené“, mnohdy s mírnou nadváhou. Pamatuji si, že na začátku 6.třídy jsem měřil 136cm a vážil 36kg, na konci 9.třídy 172cm a 72kg. Když jsem maturoval, už to bylo lepší – 178cm a 75kg a to jsem si udržel i během vysoké školy. Moji rodiče měli oba nadváhu až obezitu (alespoň jak já si je pamatuji). Mohl jsem se domnívat, že mám genetické předpoklady k obezitě, a proto již od puberty jsem si začal hlídat množství jídla, které jsem snědl. Během základní vojenské služby se to nedařilo, takže jsem přibral na 85kg.  Během dalšího 1-2 roků jsem se opět dostal na svých 75-76kg. Dospěl jsem k poznání, že se nedědí obezita, ale stravovací rodinné zvyky jsou daleko důležitější.

Výživou a zdravým způsobem stravování jsem se zabýval stále více, a to i profesně. Prošel jsem dvě důležitá období. To první bylo nízkotučné – s výrazným omezením živočišných tuků. To bylo v 90.letech. Snažil jsem se doporučovat tento způsob stravování všem. Podařilo se mi  prosadit v závodním stravování výběr ze dvou jídel, přičemž to druhé bylo nízkotučné až vegetariánské.

V roce 2001 jsem se začal zabývat analýzou prvků ve vlasech. V tomto období už jsem věděl, že se nemůžeme stravovat všichni stejně a doporučoval jsem způsob stravování na základě metabolických typů. A přestože jsem se řídil tím, co jsem učil a doporučoval, po 50.roce jsem začal pomalu přibývat na hmotnosti, až jsem se dostal na 83-85kg.

V roce 2014 jsem se dozvěděl o programu na kontrolu hmotnosti na základě genetického vyšetření a jakmile byl v březnu 2015 k dispozici v češtině, nechal jsem si vyšetření udělat a napojil se na program.

Občas se mne lidé ptají, jak je to možné, že teď už zase doporučuji poněkud jiný způsob stravování a jiné vyšetření. Je to tak, že naše poznání a lékařská věda se vyvíjejí a doporučení se mění.

Když jsem nastoupil do nemocnice na interní oddělení na začátku 80.let, léčili jsme srdeční infarkt tak, že pacient ležel 10 dnů na lůžku a nesměl vstát, rehabilitoval a – pokud neměl komplikace  – po 3 týdnech šel domů. Následovala rehabilitace, lázeňská léčba a po několika měsících mohl jít do práce. Dnes se dopraví vrtulníkem nebo rychlou sanitou k invazivnímu kardiologovi, který pacientovi roztáhne zúžené věnčité tepny, většinou zavede jeden nebo více stentů, po několika dnech jde pacient domů a po několika týdnech do práce.

Pacienta se žaludečním nebo dvanáctníkovým vředem jsme uložili na lůžko interního oddělení, kde ležel 3-5 týdnů a dostával 2-5 druhů léků. Dnes dostane 1 lék a je léčen ambulantně, často bez pracovní neschopnosti.

Chci tím říci, že je normální, že odborná doporučení se vyvíjejí a mění v souladu s vývojem našich znalostí a vědeckých poznatků.

Jestliže je nyní možné z naší DNA vyčíst, jestli potřebujeme v naší stravě snížit spíše tuky nebo sacharidy, jestli se máme hýbat s vyšší či nižší aktivitou, a jestliže dokonce existuje program na kontrolu hmotnosti na základě tohoto genetického vyšetření, pak v současnosti je tou nejlepší volbou řídit se tímto programem.

Začal jsem si tedy odvažovat potraviny a jídlo, které jsem snědl, a zapisovat do programu. Podíval jsem se na videa s doporučeným cvičením a začal jsem pravidelně cvičit dle doporučení v programu a současně jsem přizpůsobil i svou vytrvalostní fyzickou aktivitu (spinning, chůze, nordic walking, cyklistika). Proč? Protože jsem si nechal provést genetické vyšetření, na základě kterého jsem dostal doporučení.

Vzhledem k tomu, že jsem se nechal na začátku programu změřit na přistroji In body, který kromě hmotnosti umí změřit i množství svalové a tukové tkáně, vím, že jsem při dodržování programu Bodykey přicházel pouze o tukovou tkáň a svaly mi dokonce přibyly. A to je podstatou správného a zdravého hubnutí  – neztrácet svalovou hmotu, ale jen tuk.

A protože jsem tento program nezačal využívat sám, máme prokázáno, že zhubnout může každý, kdo bude doporučení programu Bodykey dodržovat a bude se jimi řídit.

orlik@orlikovi.cz
MUDr. Jaroslav Orlík je internista a gastroenterolog, který pomáhá lidem zlepšit jejich zdravotní stav a životní styl, aby se cítili lépe a měli více radosti ze života. Zabývá se analýzou prvků ve vlasech, pomáhá lidem dosáhnout a trvale udržet optimální hmotnost a podniká se zárukou.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *