Četl jsem pěkný citát: Pokud po něčem skutečně toužíte, najdete si cestu. Pokud vaše touha není opravdová, najdete si výmluvy.
Myslím, že je to pravdivý citát, a pro dokreslení uvedu příklad. Tento týden mě navštívil v ordinaci můj bývalý spolužák ze základní školy a já mu říkám:
„Zase jsi přibral, už máš docela pěknou nadváhu!“
„No, víš, já opravdu chci zhubnout, ale nějak se mi to nedaří. Nejím hodně, ale nemám čas na to, abych cvičil, abych se hýbal. To víš, celý den jsem v práci, potom přijdu domů a je práce kolem baráku, o víkendu přijdou vnuci… Já opravdu nemám čas na nějakou sportovní aktivitu. Takže se mi to nějak nedaří.“
Podíval jsem se na něj a říkám: „Z vlastní zkušenosti vím, že všechno to, co mi teď říkáš, jsou výmluvy.“
On se mi podíval přímo do očí a říká: „Máš pravdu.“
Pokud by opravdu, skutečně toužil po tom, aby zhubl a dosáhl své optimální hmotnosti, našel by si cestu, jak to zorganizovat a jak by mohl získat čas na pohyb a cvičení. Ale ta jeho touha nebyla opravdová, takže si našel a dále nachází jenom výmluvy.
Je něco ve vašem životě, po čem opravdu toužíte a svým dosavadním způsobem života toho nemůžete dosáhnout?
Toužíte po něčem tak moc, že byste byli ochotni pro to něco udělat a něco ve svém životě změnit nebo se něco naučit?
Já jsem vždy toužil po tom být svobodný. Uvědomoval jsem si, že tu svobodu mi nemůže dát zaměstnání. Pokud chci opravdu být svobodný, musím pracovat sám na sebe, musím začít podnikat.
Povoláním jsem lékař. Do roku 1990 to nešlo, abych začal podnikat, potom už jsem to zkoušel.
Začátkem 90. let jsem spolu s dalšími čtyřmi osobami podal privatizační projekt na jednu léčebnu, jejíž privatizaci vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví. Stálo nás to nějaké peníze, ale než k privatizaci mohlo dojít, ministerstvo zdravotnictví privatizaci této léčebnu bez udání důvodu zrušilo. Projekt se neuskutečnil.
Chtěl jsem si otevřít svou privátní gastroenterologickou ambulanci, ale v té době u nás probíhala privatizace zdravotnictví tak, že ambulance zprivatizovali ti, kteří už v ambulanci pracovali.
Já jsem v té době pracoval na interním oddělení a vlastní ambulanci jsem neměl, takže mi zdravotní pojišťovny nedaly smlouvu na provozování gastroenterologické ambulance.
Ve zdravotnictví u nás neexistuje volný trh a já jsem tedy nemohl podnikat sám na sebe. Takže jsem zůstal v nemocnici a stal jsem se primářem interního oddělení.
Ale ta touha být svobodný ve mně pořád zůstala. Díky této touze se našla cesta a já jsem začal podnikat se zárukou.
Dostal jsem se k mentorům, kteří mají systém, jak pomáhat lidem budovat finanční a časovou svobodu, jak pomáhat lidem začít podnikat, aby mohli být finančně a časově svobodní.
Ptám se tedy ještě jednou: Je něco ve vašem životě, po čem skutečně toužíte tak, že byste pro to byli ochotni něco udělat, něco změnit a něco se naučit?
Díky podnikání se zárukou a přístupu k mentoringovému systému a mentorskému týmu mám možnost pomáhat lidem budovat aktiva, která jim mohou zajistit to, že budou žít život podle svých vlastních představ.
A to opravdu stojí za to!