Pochybnosti nebo víra?

Každý z nás zažil někdy v životě situaci, kdy o sobě pochyboval. Kdy měl v hlavě pochybnosti, jestli opravdu dokáže to, co má udělat.

Příklad 1 – ferraty

Já sem například velkou část svého života pochyboval o tom, že bych mohl někdy lézt po horách. Věděl jsem, že jsem schopen chodit turisticky po horách, ale lezení po horách ve smyslu horolezeckém jsem vždy nechával těm druhým, protože jsem si myslel, že na to nemám, že na to nestačím.

Potom jsem zjistil, že existuje lezení po ferratách. A zase jsem si říkal, že to je pro ty mladší a fyzicky zdatnější.

Ve svých 62 letech jsem se přihlásil na kurz lezení po ferratách, kde jsem se naučil používat ferratové úvazky a naučil jsem se základy lezení po ferratách. Najednou jsem zjistil, že můžu lézt po ferratách a že tedy můžu lézt po horách i jinak než jen turisticky.

Pravděpodobně nikdy nepůjdu na ty nejobtížnější, ale většinu ferrat můžu zvládnout. Uvěřil jsem tomu a začal jsem jezdit na ferraty. A tak to máme v každé jiné oblasti.

Příklad 2 -mladí lékaři

Ze zkušeností s mladými lékaři, kteří po škole nastupují do prvního zaměstnání, můžu říci, že tyto nové lékaře můžeme rozdělit do tří skupin z hlediska jejich přístupu.

  1. Mladý lékař nastoupí do nemocnice s postojem „všechno umím, všechno znám, nic mě nemusíte učit, jenom mě k tomu pusťte, já to všechno zvládnu bez pomoci.“ S takovým přístupem člověk obvykle dříve nebo později narazí, udělá několik chyb, získá pokoru a začíná se učit.
  2. Absolventi přicházejí s určitou, řekněme správnou pokorou. „Něco jsem se naučil, ale určitě neumím všechno. Pokud se budu dostatečně dlouho učit, pokud si nechám pomoci od svých zkušenějších kolegů, nechám si některé postupy a výkony ukázat, pak dříve nebo později se všechno můžu naučit.“
  3. Absolvent přichází s velkými pochybnostmi. „Opravdu tohle všechno můžu zvládnout? Nejsem tady úplně špatně, Neměl jsem studovat jinou školu? Tohle asi nebude pro mě, já se to asi nikdy nenaučím, já to nikdy nedokážu.“

Víra a pochybnost

Problém je v tom, že jestliže k nějaké činnosti přistupujeme s pochybnostmi v hlavě nebo naopak s vírou, že to dokážeme, dává to zcela odlišné výsledky.

Jestliže budeme něco dělat s pochybností o tom, že to dokážeme, pak to pravděpodobně nedokážeme.

Na druhou stranu, jestliže budeme dělat ty samé aktivity s vírou, že to dokážeme, pak máme nakročeno k dobrým výsledkům.

Můžeme to dokázat

Každý z nás se v životě už něco naučil, něco dokázal. Když nic jiného, naučili jsme se chodit, mluvit. To, že čtete tento článek dokazuje, že jste se naučili číst. To neznamená, že jsme museli být ve všem ti nejlepší, ale naučili jsme se to.

Naučili jsme se jezdit na kole nebo na bruslích. Neznamená to, že jsme profesionálové, ale dokázali jsme to a naučili jsme se to.

Proto je potřeba ke každé aktivitě, kterou máme udělat, přistupovat s vírou, že se to můžeme naučit a že to můžeme dokázat.

„Budu se to učit dostatečně dlouho, nechám si pomoci, nechám si poradit, najdu si nějakého mentora, kouče nebo učitele a jsem schopen to zvládnout.“

S tímto přístupem můžeme v životě dosáhnout toho, čeho chceme dosáhnout.

Doporučení

  1. Najděte si to, co chcete v životě dokázat.
  2. Potom si zjistěte, co se potřebujete naučit.
  3. Najděte si člověka, který už to dokázal, aby vám dělal mentora a naučil vás to.
  4. Potom dělejte krok za krokem s vírou, že to dokážete, a dojdete do cíle. Dosáhnete toho, čeho chcete dosáhnout.

orlik@orlikovi.cz
MUDr. Jaroslav Orlík je internista a gastroenterolog, který pomáhá lidem zlepšit jejich zdravotní stav a životní styl, aby se cítili lépe a měli více radosti ze života. Zabývá se analýzou prvků ve vlasech, pomáhá lidem dosáhnout a trvale udržet optimální hmotnost a podniká se zárukou.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.