Latentní tetanie.

Latentní tetanie je onemocnění, které v posledních letech sužuje stále více lidí. Mnoho lidí s tímto onemocněním má velké a různorodé potíže a mají problém se vrátit k normálnímu životu.

Co to je latentní tetanie?

Tetanie je onemocnění charakterizované svalovými spazmy a brněním určitých částí těla a vznikající na podkladě zvýšené neuromuskulární dráždivosti.

Z hlediska příznaků dělíme tetanii na manifestní (viditelnou, projevující se) a latentní (skrytou, neprojevující se tetanickým záchvatem).

Z hlediska příčiny (etiologie a patogeneze) můžeme rozdělit tetanii na hypokalcemickou formu (snížená koncentrace vápníku v krvi) a normokalcemickou formu (normální koncentrace vápníku v krvi).

Dlouhodobým projevem onemocnění je latentní tetanický syndrom, který se akutně projevuje ve formě tetanického záchvatu.

V současné době patogeneze tetanického syndromu je v drtivé většině vyvolána zvýšenou nervově svalovou dráždivostí způsobenou nedostatkem hořčíku v buňkách při normální koncentraci vápníku v krvi.

Ostatní etiologie jsou co do počtu skoro zanedbatelné a z praktického hlediska přicházejí jen vzácně v úvahu. Souvisejí s nápadným a obvykle léčeným orgánovým onemocněním.

Akutní křečový tetanický záchvat.

Klasický obraz tetanického paroxysmu (záchvatu) je charakterizován typicky flekční tonickou kontrakturou horních končetin (HK) v lokti a zápěstí a extenzí a addukcí prstů (porodnická ruka) a extenzní tonickou křečí na dolních končetinách (DK) zvláště v koleně a kotníku (karpopedální spazmy).

Tento obraz vidíme dnes už vzácně. V takovém případě mluvíme o manifestní tetanii.

U latentní tetanie už nevidíme typické generalizované křeče končetin. Objevují se jen náznaky:

  • Někdy vzniká křeč kolem úst (rybí ústa) nebo křeč v maseterech (žvýkacích svalech), což vyvolává potíže při mluvení nebo kousání potravy.
  • Častější jsou bolestivé tonické křeče v lýtkách zvláště v noci (crampi).
  • Křečí mohou být postiženy i buňky hladkého svalstva cév mozkových, srdečních, hladké svaly gastrointestinálního traktu.

Nespecifické klinické symptomy.

Latentní tetanie se projevuje spíše nespecifickými příznaky, nemusí se projevovat křečemi končetin.

  1. Interní lékařství a kardiologie: stenokardie, tlak na hrudi nezávisle na námaze (nemocní jsou často přiváženi na koronární jednotku s podezřením na infarkt myokardu), palpitace (bušení srdce), pseudoanginózní potíže, vynechávání srdce – extrasystoly, tachykardie, arteriální hypotenze, sklon k trombózám, prolaps mitrální chlopně , křeče v maseterech, potíže při polykání, dysfagie, xerostomie (sucho v ústech), globus hystericus (pocit koule v krku), dyspnoe, tíže na hrudníku, neschopnost koncentrace, nadměrná únava, exhausce (vyčerpání), ztráta energie, přecitlivělost na hluk, mdloby, kolapsové stavy, poruchy spánku, kardiální a svalové potíže u dialyzovaného nemocného.
  2. Neurologické – cerebrální příznaky: neurastenie, deprese, anxieta (úzkostné stavy), fobie, neurotická i migrenózní cefalea, závratě, tranzientní ischemické ataky mozkové, tenzní bolesti hlavy z kontraktur šíjových svalů, vertiginozita, přecitlivělost na hluk.
  3. Neurologické – periferní tetanická forma: parestézie na HK i DK, bilaterální i unilaterální tuhost prstů, mravenčení v akrech končetin i kolem úst, křeče v rukou, bolestivé krampy v lýtkách, karpopedální spasmy, vertebrogenní potíže, syndrom neklidných nohou, křeče sfinkterů – laryngospazmus, kardiospasmus, pylorospazmus, žlučníkové potíže, břichabol u dětí, bolestivé křeče v břiše, ve střevech, v žaludku.
  4. Gynekologické potíže: uterus irritabilis (dráždivá děloha), bolestivé menses a menstruační potíže, premenstruální syndrom, trombembolické příhody při užívání kontraceptiv, abortus imminens, zvýšený výskyt spontánních potratů, eklampsie, potíže v laktaci.

Tetanický syndrom – latentní tetanie

Tetanický syndrom – latentní tetanie v sobě obsahuje 3 blízké diagnózy:

  1. neurogenní tetanie,
  2. hyperventilační tetanie
  3. panická porucha.

Mezi trias nedostatku hořčíku vždy patří

  1. anxieta (úzkostlivé stavy)
  2. insomnie (poruchy spánku)
  3. únava.

Léčba hořčíkem je pak jen logickým důsledkem zjištěného stavu, ta nemá žádné závažné vedlejší účinky. Organizmus není zatěžován umělými farmakologickými látkami, ale je dodáván důležitý biologický makroprvek, který má nadto ještě řadu dalších pozitivních účinků na jiné vitálně důležité systémy jako je systém kardiovaskulární a nervový. Taková substituční léčba je pak léčbou kauzální a ne pouze symptomatickou.

Diagnostika nedostatku hořčíku.

K odhalení příčiny tetanického syndromu v současné době používáme tři vyšetřovací metody:

  1. klinické vyšetření – důkladné vyšetření lékařem za účelem vyloučení jiných onemocnění včetně různých přístrojových vyšetření – například EKG nebo CT,
  2. elektromyografické vyšetření – EMG – potvrzení diagnózy neurologem na základě vyšetření elektrického potenciálu ve svalech,
  3. biochemické vyšetření – Vyšetření hořčíku v séru nemá smysl, protože hořčík je nitrobuněčný iont. Mnoho osob s prokázanou a dosud neléčenou latentní tetanií má v krvi a v séru normální koncentraci hořčíku.  Důležité je vyšetření hořčíku v buňkách – používá se vyšetření hořčíku v erytrocytech nebo trombocytech nebo ve vlasech. Nejspolehlivější metoda vyšetření hořčíku je atomová absorpční spektrofotometrie (AAS).

Analýza prvků ve vlasech

Využívá atomové absorpční spektrofotometrie (AAS).

Stanovujeme nejen koncentraci hořčíku,  ale také vápníku a dalších prvků. Důležité jsou poměry mezi prvky a pro zjištění nedostatku hořčíku je nejdůležitější poměr Ca/Mg.

Analýzou prvků ve vlasech určíme také metabolický typ a zhodnotíme působení stresu na organismus.

Díky tomu můžeme potom vyšetřené osobě poskytnou komplexní doporučení v oblastech suplementace, způsobu stravování, relaxace a úpravě životního stylu.

Suplementace hořčíkem.

O léčbě latentní tetanie se dočtete v dalším článku. Zde jen základní fakta.

  1. Denní spotřeba čistého hořčíku se pohybuje minimálně kolem 350 mg.
  2. V exponovaných životních periodách (puberta, gravidita, laktace, stres, geronti) je potřeba čistého hořčíku vyšší, a to 500–700 mg Mg.
  3. Pro suplementaci hořčíkem je důležitá nejen dávka, ale také forma a doba podání (hořčík se ve střevech vstřebává brzy ráno a dopoledne).
  4. Léčba musí být vždy dlouhodobá, několikaměsíční. Chceme-li vyzkoušet suplementaci hořčíkem na 14 dní, pak ji vůbec nezahajujme.

Latentní tetanie – shrnutí.

  1. Latentní tetanie je onemocnění charakterizované svalovými spazmy (křečemi), brněním určitých částí těla a spoustou dalších nespecifických příznaků.
  2. Vzniká na podkladě zvýšené neuromuskulární (nervově svalové) dráždivosti z nedostatku hořčíku.
  3. Diagnózu stanovujeme klinickým vyšetřením, EMG a biochemicky.
  4. Z biochemických metod je nejlepší analýza prvků ve vlasech.
  5. Onemocnění je léčitelné.
  6. Kauzální (příčinnou) léčbou je dlouhodobá suplementace hořčíkem v dostatečné dávce, formě a denní době.
  7. Nezbytná jsou komplexní opatření – suplementace, způsob stravování a relaxace s úpravou životního stylu.

orlik@orlikovi.cz

MUDr. Jaroslav Orlík je internista a gastroenterolog, který pomáhá lidem zlepšit jejich zdravotní stav a životní styl, aby se cítili lépe a měli více radosti ze života. Zabývá se analýzou prvků ve vlasech, pomáhá lidem dosáhnout a trvale udržet optimální hmotnost a podniká se zárukou.

Komentáře

  • Kde se vzala latentní tetanie? 11.09.2017 19:42

    […] Latentní tetanie je onemocnění z nedostatku hořčíku v buňkách a byla tady vždy. Jenom v poslední době se objevuje stále častěji. […]

Přidat komentář

* Nezapomeňte na povinné pole.

  • Píšu články na svůj blog. Chcete dostávat upozornění na nový článek?

  • Kategorie