Potřebujeme doplňky stravy?

Je to zdánlivě provokativní otázka, protože jen v roce 2012 utratili obyvatelé České republiky za doplňky stravy více než 5,5 miliardy Kč.

Stále jsou však lékaři a odborníci na výživu, kteří tvrdí, že pokud budeme jíst pestrou a vyváženou stravu s dostatkem zeleniny a ovoce, pak žádné suplementy čili doplňky stravy nepotřebujeme.  Pro upřesnění: dostatkem zeleniny a ovoce je míněno 5 porcí denně, přičemž jedna porce je to, co se vám vejde do ruky (do dlaně).

Avšak podle výzkumů 41% populace nekonzumuje ovoce v průběhu dne, jen jedna čtvrtina konzumuje ovoce nebo zeleninu bohatou na vitamin A nebo vitamin C a jen 10% populace konzumuje doporučovaných 5 denních porcí ovoce a zeleniny. (Block G. Dietary guidelines and the results of food consumption surveys.Am.J.Clin.Nutr. 1991;53:356S–7S).

Pokud se však stravujete pestře, vyváženě a dostatkem zeleniny a ovoce, jakou máte záruku, že s potravinami přijímáte dostatek vitaminů, prvků a antioxidantů? Opravdu se můžete spolehnout na výživové tabulky, které vám ukazují, která zelenina a které ovoce obsahují ty a ty vitaminy, tyto a tyto stopové prvky? Máte doma biochemickou laboratoř, ve které zjišťujete obsah mikroživin (prvků, vitaminů a fytonutrientů) v potravinách?

Pokud tuto laboratoř nemáme (jako většina lidí), pak se musíme spolehnout na vědecké výzkumy, které měřily množství vitaminů a prvků v potravinách, které jsou nám dostupné v obchodní síti.

Podle výzkumů Hamburgské univerzity, zveřejněných v roce 2004, mají dnešní  jablka o 25% vitaminu B a o 96% vitaminu C méně než před 10 lety, dnešní rajčata a mrkev obsahují o 66% mědi a o 50% železa méně než před 10 lety. (Pozor! Jsou výzkumy starší více než deset let, dnešní situace je určitě horší!)

I kdybychom se snažili dodržovat zásady správné výživy včetně tzv. pyramidy zdravé výživy, je nemožné stravovat se tak, abychom přijali všechny prvky a vitaminy v potřebném množství a ve správných poměrech.

Proč tomu tak je?

Díky dlouhodobému intenzivnímu zemědělskému hospodářství jsou půdy stále chudší a chudší. Nevím o žádném zemědělském podniku a žádném zahradnictví, které by do půdy dodávali všechny stopové prvky, které potřebujeme pro optimální fungování našeho organizmu. Kdysi dávno mě ve škole učili, že základní hnojivo je NPK (tedy dusík, fosfor, draslík). To je potřeba, aby rostliny dobře a rychle rostly (kyslík a uhlík si berou ze vzduchu). Dnešní agrotechnici a zemědělci mi povrdili, že NPK se používá stále, stopové prvky se dodávají výjimečně. A proto prvky jako selén, mangan, měď, hořčík a další chybí v potravinách, které konzumujeme.

Proč by nás to mělo znepokojovat?

Protože nedostatečný příjem vitaminů, biogenních prvků a antioxidantů nás ohrožuje na zdraví, podporuje vznik různých nemocí a zkracuje nám život.

Nedostatečné požívání mnoha vitamínů je příčinou chronických chorob, včetně srdečních nemocí, nádorových chorob a osteoporózy (Fairfield, Fletcher, J.Am.Med.Assoc. 2002, 287, s.3116-3126)

Obvyklé deficity mikronutrientů pravděpodobně vedou k poškození DNA stejným mechanizmem jako ozáření a zdá se, že mnoho chemikálií přispívá k nárůstu poškození. Odstranění deficitu mikronutrientů pravděpodobně vede k zásadnímu zlepšení zdraví a v neposlední řadě k dlouhověkosti. (Ames BN.Micronutrients prevent cancer and delay aging.Toxicol.Lett. 1998;102–103:5–18:5–18. Ames BN.Micronutrient deficiencies—A major cause of DNA damage.Ann.N.Y. Acad.Sci. 1999;889:87–106).

Jen na dokreslení: V době, kdy jsem začal pracovat jako lékař na interním oddělení, byl pacient s latentní tetanií spíše vzácnost nebo alespoň ojedinělý případ. Dnes to vypadá, jako bychom tady měli epidemii latentní tetanie. Je to tím, že hořčíku je stále méně v půdách, potravinách i vodě. Hořčík se účastní více než 400 enzymatických procesů a navíc se rychle spotřebovává ve stresových situacích. Někteří lidé ho potřebují více než ostatní. Většina lidí potřebuje hořčík suplementovat alespoň občas. Jen je třeba vědět, jestli samostatný hořčík nebo společně s vápníkem. Pokud samotný hořčík, pak v jaké formě, v jaké dávce a v které denní době ho máme brát. Pokud s vápníkem, pak také v jakém poměru. Jedině pak bude suplementace účinná. Ale o tom zase někdy jindy.

Jestliže tedy nemáme dostatečné množství biogenních prvků a vitaminů v potravinách a jestliže je potřebujeme k tomu, abychom byli zdraví, výkonní a odolní vůči infekcím a volným radikálům, pak je potřebujeme dodávat formou doplňků stravy.