Už jste někdy přemýšleli nad tím, proč máte před každou zkouškou průjmovitou stolici?
Možná se to netýká konkrétně vaší osoby, ale určitě znáte někoho, kdo má tento problém, to znamená, že dostane průjem před každým důležitým jednáním nebo před zkouškou.
Jsou to projevy dráždivého tračníku.
Dráždivý tračník je onemocnění tlustého střeva, které se projevuje obvykle bolestmi břicha, ať už tlakovými nebo křečovitými. Bývají průjmovité stolice nebo naopak zácpa, někdy se střídají průjmovité stolice se zácpou.
Mnohdy průjmovité stolice probíhají nárazovitě. Často se lidé s dráždivým tračníkem musí ráno opakovaně vyprázdnit, než odejdou z domu do práce nebo do školy, a potom jsou již celý den bez problémů. Někteří lidé mají dokonce vytipována místa, kam by si po cestě do práce mohli zajít na stolici, kdyby bylo potřeba. Někdy stolice přichází reflexně po každém jídle.
Tato nepříjemná chorobná jednotka se dále projevuje tím, že kromě bolestí břicha mají také břišní dyskomfort – pocity nadýmání, plynatost, škroukání v břiše nebo prostě jen divný pocit v břiše.
Z chorobné jednotky dráždivý tračník se postupem času vyčlenily další nemoci, které jsou podmíněny buď nesnášenlivostí některých potravin, nebo potravinovými alergiemi. Oddělily se takové chorobné jednotky jako je laktózová intolerance, alergie na kravské mléko, vejce, lepek, sóju…
Dnes považujeme dráždivý tračník za onemocnění, které je způsobeno hlavně poruchou hybnosti střevní svaloviny (motility). Je to otázka nervového zásobení tlustého střeva a reakce střevní svaloviny na nervové vzruchy.
Vnitřnosti jsou zásobeny autonomním, vegetativním nervovým systémem, který není ovládán naší vůlí. Vegetativní nervový systém má dvě složky – sympatikus a parasympatikus. Jeden střevo v určitém úseku roztahuje, druhý zase stahuje. Aby střevo fungovalo normálně a probíhala peristaltika, musí obě složky spolupracovat.
Pokud je narušena rovnováha a spolupráce mezi sympatikem a parasympatikem, může zůstat určitý úsek tlustého střeva delší dobu roztažený a my to potom vnímáme jako bolestivý tlak. Pokud naopak je určitý úsek delší dobu sevřen, vnímáme to jako křečovitou bolest.
Bolesti mohou být kdekoliv v břiše, protože tlusté střevo probíhá celým břichem, takže mohou napodobovat například bolesti žlučníku nebo žaludku.
Navíc se porucha rovnováhy může projevovat průjmovitými stolicemi nebo zácpou, jak bylo uvedeno výše.
Co s tím dělat?
Spolupráce mezi sympatikem a parasympatikem je ovlivňována hlavně dvěma základními činiteli: psychický stres a rovnováha mezi vápníkem a hořčíkem.
Z toho plynou naše léčebné možnosti.
Léčba dráždivého tračníku dosud spočívala hlavně v dietních opatřeních. Ta však mají obvykle úspěch tehdy, pokud se jedná o nesnášenlivost nějaké potraviny nebo potravinovou alergii. Pokud v případě laktózové intolerance vyloučíme všechny potraviny s obsahem laktózy (například všechny mléčné výrobky), pak dotyčná osoba je zcela bez problémů.
U typického dráždivého tračníku dieta většinou nemá efekt nebo je účinek dietních opatření jen přechodný.
Zkoušela se také různá probiotika. Někdy mají efekt, ale u většiny lidí je jen přechodný, pokud je vůbec nějaký.
1.Potřebujeme ovlivnit rovnováhu mezi vápníkem a hořčíkem.
Jak zjistit, jestli potřebujeme vápník nebo hořčík? Jak zjistit, kolik vápníku nebo hořčíku potřebujeme?
Vyšetření krve se k tomuto účelu nehodí, protože hořčík je nitrobuněčný iont. Máme regulační mechanismy, které hořčík udržují v krvi v normálních koncentracích, bez ohledu na to, kolik je ho v buňkách.
Ideální metodou je analýza prvků ve vlasech, která nám ukáže jednak množství hořčíku uvnitř buněk, jednak poměr mezi vápníkem a hořčíkem.
Podle metabolického typu potřebují někteří lidé samotný hořčík, někteří kombinaci hořčíku s vápníkem. A metabolický typ zase zjistíme analýzou prvků ve vlasech.
Pokud tedy vyloučíme všechna tzv. organická onemocnění (záněty, nádory, alergie, nesnášenlivost potravin…), pak základní vyšetřovací metodou u dráždivého tračníku je analýza prvků ve vlasech. Zjistíme, které prvky potřebuje vyšetřená osoba doplnit a jakým způsobem se má stravovat.
2. Dále potřebujeme ovlivnit rovnováhu mezi parasympatikem a sympatikem tím, že se naučíme vyrovnávat se stresem.
Jakýkoliv stresový podnět v nás vyvolává hormonální reakci, která má za úkol připravit nás na boj nebo na útěk a výrazně ovlivňuje vegetativní nervový systém. Potřebujeme se naučit rozkládat stresové hormony, nejlépe v procesu, kterému se říká relaxace.
Relaxace potřebuje mít dvě formy – aktivní (fyzickou) a pasivní (klidovou) – více v článku Taky rádi oslavujete?
V rámci klidové relaxace doporučuji denně provádět léčebnou představivost – viz článek Léčebná představivost.