Plánujete svou dovolenou nebo plánujete svůj život? Možná je to divná otázka, mám však zkušenosti s tím, že mnoho lidí plánuje celý rok svou dvoutýdenní dovolenou, ale vůbec neplánují svůj život.
Naplánovat si život je zásadní věc.
Pokud chceme jet na nějaký výlet nebo dovolenou, můžeme si vybrat jeden ze dvou způsobů.
Například zjistím, že mé jediné dopravní prostředky jsou moje nohy nebo kolo, pak cíl mé cesty bude omezený vzdáleností, kam dojde nebo dojedu. Dá se sice dojít pěšky z Krušných hor do Jeseníků přes Krkonoše a Orlické hory, můj syn takto jednou trávil dovolenou, musím však počítat s tím, že to bude nějakou dobu trvat a bude mě to stát nějakou námahu.
Pokud budu chtít jet na výlet do Austrálie nebo Ameriky, musím počítat s tím, že pěšky nebo na kole se tam nedostanu. Alespoň část cesty budu muset použít jiný dopravní prostředek – loď nebo letadlo.
Pokud moje vytoužená destinace bude Severní Amerika nebo Austrálie, pak adekvátně tomu musím volit svůj dopravní prostředek. Budu počítat s tím, že pravděpodobně poletím letadlem, protože lodí cesta trvá nepoměrně déle.
Stejné je to s plánováním života. Buď použijeme dopravní prostředky, které máme k dispozici, nebo si řekneme, jak bychom chtěli žít a podle toho volíme svůj dopravní prostředek.
Je opravdu potřebné stanovit si, co chcete v životě dosáhnout, čím se chcete stát, jak chcete žít svůj život.
V článku o zodpovědnosti jsem uváděl, že zákon odpovědnosti říká, že každý z nás je zodpovědný za to, čím se staneme a čeho ve svém životě dosáhneme. Je to jenom naše odpovědnost.
Výhoda je, že máme volbu. To znamená, že dnes nemusíme být jen zaměstnanci, ale můžeme si zvolit i jiné způsoby vydělávání peněz. Vůbec nic nemám proti tomu, když je někdo zaměstnanec.
Sám jsem ještě stále zaměstnanec a pracuji v nemocnici. Pracuji tam proto, že chci, že jsem si to zvolil. Je to součástí toho, co mě naplňuje a co mi dává můj smysl života: Pomáhat lidem zlepšovat zdraví a životní styl.
Jedna z cest, jak naplnit můj smysl života, je práce gastroenterologa v nemocnici. Jako zaměstnanec dělám v nemocnici to, co mě baví, a již před 17 lety jsem se mohl zbavit toho, co mě nebavilo. Nemusím sloužit noční a víkendové služby, a to jen proto, že podnikám se zárukou.
Pokud jsme zaměstnanci, musíme počítat s tím, že naše plány a naše možnosti jsou omezené.
Do svých 34 let jsem trávil život v socialismu, jinou možnost, než být zaměstnancem, jsem neměl. Nikoho, kdo by podnikal, jsem mezi svými blízkými neznal. To znamená, že 100 % informací, které jsem získával, byly od lidí, kteří byli zaměstnanci, a proto jsem měl také zaměstnanecké myšlení.
Dnes – v kapitalismu – pořád platí pravidlo 95 %: 95% lidí bere 95% informací od lidí, kteří jsou zaměstnanci, a těch je ve společnosti asi 95%. Proto 95% lidí má to, co ostatních 95% lidí. To znamená, že mají omezené možnosti a přemýšlení podobně jako ostatní zaměstnanci.
Dobré je, že se dnes můžete naučit přemýšlet jako podnikatelé.
Pokud chcete být osobně, časově a finančně svobodní, potřebujete brát informace od podnikatelů.
Tím, že podnikám se zárukou s firmou Amway, mám možnost být napojený na tým mentorů, kteří mají systém, jak pomoci lidem k finanční a časové svobodě. Tento tým mentorů pomáhá lidem, aby se naučili přemýšlet jako podnikatelé, aby mohli dosáhnout finanční a časové svobody.
Pokud máte v plánu žít jako finančně a časově svobodní lidé, dopřát si cesty do Austrálie nebo Severní Ameriky tehdy, kdy chcete, trávit svůj čas, s kým chcete, a ne s kým v práci musíte, dělat si to, co vás naplňuje a naplňuje váš smysl života, pak se můžete napojit na tým mentorů stejně jako já.
Stejně tak ale můžete spokojeně zůstat dále zaměstnanci.
Důležité je, abyste měli nějaký životní plán, abyste věděli, čím se chcete stát, čeho chcete dosáhnout, co všechno se chcete v životě naučit, komu chcete pomáhat, co vlastně chcete v životě dělat, abyste naplňovali svůj smysl života.
Jsem přesvědčen o tom, že člověk může být v životě šťastný tehdy, když dělá to, co ho naplňuje. Může to být práce, mohou to být koníčky, může to být péče o rodinu.
S dětmi však nebudete věčně. Dospějí, odejdou z domu. Pravděpodobně budete mít i nějaké vnuky, ale určitě je dobré mít i nějaké jiné naplnění než jen péči a starost o děti.
Ale nechám to na vás. Je to osobní věc každého z nás. Každý z nás je svobodný. Můžeme si svobodně určit, co budeme dělat a co nás bude naplňovat.