O tohle se s vámi musím podělit! 15 let se školím a přednáším o důležitosti správné výživy a doplňků stravy v prevenci a léčbě tzv. civilizačních chorob. Celou tu dobu se někteří z mých kolegů na mne dívali skrz prsty a chtěli po mně dvojitě slepé studie – a „dokud nebudou, nemám se s tebou o čem bavit!“
V poslední době se v odborných časopisech začínají objevovat zajímavé články.
V časopise Vnitřní lékařství se píše o tom, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace OSN pro výživu (FAO) jsou za rozvoj civilizačních onemocnění odpovědné hlavně 4 živiny: SAFA (nasycené mastné kyseliny), TFA (transmastné kyseliny), sodík pocházející hlavně ze soli a cukr, zejména přidaný. Pro přidané cukry platí limit 10% z celkového počtu energie a již byl předložen návrh na snížení až na 5%. Jednoduché cukry (zvláště ty přidané do potravin) jsou zřejmě nebezpečnější než tuky – není potřeba až tak si pečlivě hlídat množství tuků jako složení těch tuků, které přijmeme. (J.Brát, M.Vráblík, O.Herber – Změny stravovacích návyků ve vztahu k rizikovým faktorům a kardiovaskulární mortalitě – Vnitřní Lék. 2015, ročník 61, číslo 9, s.815-820)
A v posledním čísle Časopisu České lékařské komory (10/2015) píše prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc. z Hradce Králové: „ Nová koncepce terapie poruch metabolismu a výživy je založena na moderních přístupech, které staví některé nutriční postupy na úroveň farmakoterapie. Tento koncept se efektivně projevuje u celé řady akutních a chronických onemocnění a stavů, včetně malnutrice, katabolismu, stárnutí, kritických situací a diabetu. Jde o nový významný směr ve výzkumu i v klinické praxi.“
V článku dále uvádí jako příklady role minerálních prvků a vitaminů hořčík, zinek a vitamin B1, píše o účincích omega-3 mastných kyselin v prevenci komplikací u diabetiků a také o úloze rozpustné a nerozpustné vlákniny.
Článek uzavírá slovy: „Výživa se uplatňuje jako součást léčby civilizačních onemocnění, zvláště diabetu, zaujímá prokazatelně velmi důležitou roli současně s farmakoterapií a dochází k oddělování mýtů a neprokázaných tvrzení od velmi exaktních studií založených na moderních nutričních postupech, včetně využití stabilních izotopů, měření energetické potřeby a moderních metod nutrigenomiky.“
(Na vysvětlenou – podle Wikipedie je nutrigenomika vědní obor, který se zabývá úlohou jednotlivých složek výživy v projevech (expresi) genů. V praxi to například znamená, že vlivem vhodné stravy můžete ovlivnit charakter metabolismu vašeho těla. Z dlouhodobého hlediska se nutrigenomika zabývá pochopením odpovědi organismu na přijímané látky (stravu) jako součást systémové biologie.)
K určení poměrů mezi sacharidy, tuky a bílkovinami v naší stravě už máme dispozici program Bodykey, který využívá genetickou metodu – vyšetření DNA. Jak ale máme zjistit, které doplňky stravy – biogenní prvky, vitaminy, antioxidanty máme brát zrovna my, když víme, že každý má svou individuální potřebu?
V článku 5 fází nedostatku prvků nebo vitaminů ve stravě jsme si vysvětlili, že vyšetřením krve nedostatek většiny stopových prvků můžeme zjistit až v klinické fázi a u některých z nich to nezjistíme ani v tomto stadiu. Potřebujeme jiné metody. Pan profesor Zadák má zřejmě ve fakultní nemocnici v Hradci Králové k dispozici vyšetření hořčíku v erytrocytech (červených krvinkách). Většina lékařů toto vyšetření k dispozici nemá. A pak je ještě otázka, jak vyšetřit ostatní prvky.
Je tady analýza prvků ve vlasech! Vlasy jsou tkáňovou strukturou, která je biologicky integrální a chemicky homogenní. Zevní keratinový obal vlasu zcela zabraňuje ztrátě vnitřních složek a rovněž i pronikání znečištění zvenku dovnitř vlasu. To zaručuje stálost chemického složení. Prvky jsou vestavěny natrvalo do struktury vlasů v průběhu jejich růstu. Proto koncentrace kationtů kovů ve vlasech informuje o jejich obsahu v organizmu v delším časovém období 1 – 2 měsíců. Výsledek analýzy prvků ve vlasech není zatížen vlivem krátkodobých změn koncentrace kationtů kovů, např. v průběhu jednoho dne. Koncentrace kationtů kovů v séru nás neinformuje zcela o jejich množství uvnitř buněk a kromě toho může být, jak je známo např. u zinku, ve velké míře ovlivněna koncentrací bílkovin v plazmě. Zvláště cenná je analýza toxických stopových prvků ve vlasech. Analýza koncentrací stopových prvků ve vlasech je proto nejlepší metodou pro hodnocení stavu minerální přeměny v organizmu.
Stopové prvky se do vlasů ukládají ve formě tzv. chelátů. To způsobuje, že teprve dlouhodobé změny v koncentraci prvků v organismu se odrážejí v jejich hodnotě ve vlasech a že koncentrace stopových prvků ve vlasech je asi 50x vyšší než v krvi a moči.
O metodě absorpční spektrofotometrie, kterou se analýza prvků ve vlasech provádí, píše prof. MUDr. Ivana Žofková, DrSc. v článku „Stopové prvky a jejich vztah ke kostnímu metabolizmu“ (Diabetologie, metabolizmus, endokrinologie, výživa – 2008, ročník 11, č.4, str.172-176): „Absorpční spektrofotometrie umožňující měření hladin stopových prvků v tělních tekutinách (krev a moč) a ve tkáních (vlasy) může identifikovat nemocné s rizikem řady interních onemocnění souvisejících s nutričním deficitem včetně osteoporózy a přispět tak k jejich prevenci a komplexní léčbě.“
Nedostatečné množství stopových prvků v organismu se dá ve vlasech prokázat již v biochemické fázi, tzn. v době, kdy se člověk ještě cítí zcela zdráv. Analýzou prvků ve vlasech nezískáme znalosti o chorobách, ale znalosti biochemických tendencí, ze kterých můžeme usuzovat:
Díky suplementaci můžeme srovnat nedostatky jednotlivých prvků, upravit poruchu rovnováhy poměrů různých prvků i biochemické tendence tak, aby nedošlo k rozvoji onemocnění a došlo k úpravě zdravotního stavu u nemocí již vzniklých.
Analýza prvků ve vlasech dává podrobný obraz metabolického stavu organizmu. Minerálové složení organizmu je z velké míry závislé na zevních činitelích. V závislosti na druhu stravy, fyzické aktivitě a na stupni znečištění zevního prostředí probíhají v organizmu procesy mineralizace (ukládání minerálních látek), demineralizace (vylučování minerálních látek z organizmu) a transmineralizace (přeskupování minerálních sloučenin v organizmu). Prvky, které se v důsledku přeměny uvolní, mohou být znovu použity pro nové úkoly v látkové přeměně.
Na základě analýzy koncentrace jednotlivých stopových prvků a jejich vzájemných poměrů jsou stanoveny biochemické tendence. Z nich potom vyplývají doporučení vhodného způsobu stravování, cílené suplementace a vyrovnávání se se stresem.
Pro koho je vyšetření vhodné? Kdo by měl být vyšetřovanou osobou?
Důležité upozornění: samotné vyšetření vlasů nemůže zastoupit vyšetření lékařem a nepomůže v případě akutních onemocnění. (Tedy: máte-li zápal plic, srdeční infarkt nebo zlomenou nohu, nestříhejte si hned vlasy k analýze, ale běžte nejprve do nejbližší nemocnice na zahájení řádné léčby. Analýzu prvků ve vlasech provedeme až ve druhé fázi – po vyléčení nebo zaléčení akutního stavu.)
Tak jako všech ostatních případech i v případě vysvětlení výsledků analýzy prvků ve vlasech se obracejte na odborníka, který byl v metodě řádně vyškolen. Brzdy na svém automobilu také nenechte opravit vyučenému a skvělému cukráři a oči si také nenecháte operovat gynekologem.
Na závěr: Analýza prvků ve vlasech:
A) přináší:
B) slouží k:
C) není:
D) je:
Jestliže chceme být dlouhodobě zdraví a v dobré kondici, potřebujeme vědět, jak se stravovat, jaké brát doplňky stravy a jak se vyrovnávat se stresem. To vše nám prozradí analýza prvků ve vlasech!
Po přečtení článku jsem dospěl k názoru,
že je vše o analýze vlasů,
pokud je tato metoda pravdivá,tak se podle chovat.